vyprodej blikajici

O Vánocích

Zde jsme pro Vás připravili články se základními informacemi o vánočních svátcích, které by měl znát snad káždý.

Kde se Vánoce vzaly?

Křest'ané zavedli svátek Adventus Domini neboli Příchod Páně. Poprvé ho slavili v roce 354.

Betlémy

Tradici vánočních betlémů založil v roce 1223 Svatý František z Assisi v italské Umbrii. Se svými přáteli přivedli do jeskyně, kterou přeměnili na kapli, živého osla i vola a zinscenovali betlém, v němž pak kněz sloužil první vánoční půlnoční mši.

Vánoční jmelí

Jmelí patří vedle stromečku také k vánocům. Této věčně zelené rostliny si povšimli již naši předkové. Připadala jim tajemná, vzdyt' roste vysoko v korunách stromů a její plody, bílé bobule se podobají perlám a dozrávají právě v prosinci. A protože bylo tajemné, mělo i kouzelné účinky. Věřilo se tedy, že chrání před ohněm a zavěšovalo se do domů, aby bránilo v přístupu čarodějnicím a zlým duchům.
Moderní věda potvrdila léčivé účinky jmelí. Obsahuje látky snižující krevní tlak a podporující rozšiřování cév, a proto se z něj získávají tyto látky k výrobě léčiv proti arterioskleróze.
Podle legendy bylo jmelí kdysi stromem, z jehož dřeva byl zhotoven kříž, na kterém zemřel Kristus. Strom prý hanbou seschl, aby se přeměnil v rostlinu, která zahrnuje dobrem všechny, kdož pod ní projdou. Jmelí prý nosí štěstí tomu, kdo je jím obdarován, a nikoliv tomu, kdo si jej koupí sám.

Stromek

Podle jednoho z legendárních vyprávění vděčí vánoční stromeček za svůj vznik opatu Kolumbánovi z Luxeuilu a Bobba. Kolumbán žil v 6.století, narodil se v lrsku, ale misionářská povinnost ho zavedla do Bretaně a Burgundska. Obyvatele
Burgundska byly pohané a proto Komumbán, aby jim přiblížil svátek narození Krista, ozdobil zapálenými pochodněmi do tvaru kříže v ten slavný den starobylý jehličňan, který domorodci uctívali o zimním slunovratu jako svoji modlu. Zá ohné přilákal
zástupy lidí a Kolumbán k nim pronesl kázání o narození malého Ježíška v dalekém městě Betlémě, chlévu s oslíkem a volem, chudém Josefovi a vyvolené Marii.

Advent

Je dobou očekávání - původně očekávání příchodu Spasitele na svět, z latinského ,,advent", které znamená ,,příchod".
Počátek adventu, trvajícího 22 aŽ 28 dní můŽe připadnout na jakoukoliv neděli mezi 27. listopadem a 3. prosincem.

Adventní věnec
Zivé adventní věnce symbolizovaly věčný život, kteý věřícím přislíbil Ježíš Kristus.
Kruhový tvar věnci vyjadřovaljednotu společenství lidí a Boha, plamen svíček připomínal Krista jako světlo ozafující plamenem lásky každého člověka. Poněvadž adventní čas začíná čtvrtou neděli před Vánocemi, ustálil se počet svící na adventním věnci na čtyřech. Každou adventní neděli se jedna z nich zapáli.

Sv.BARBORA

Narodila se počátkem 3. století v maloasijské Nikomedii v rodině bohatého kupce, zavilého nepřítele křest'anů. Aby dceru uchránil před světskými svody, nechal u svého domu vystavět luxusně zařízenou věž, v níž dceru uzavřel. Mezi sloužícími však pracoval tajný křesťan, kteý sv. Barboru obrátil na víru. Rozzuřený otec jednou uchopil meč a chtěl jí na místě zabít, ale dívce se podařilo uprchnout do nedalekých hor. Otec jí však vypátral, odvedl domů a snažil se donutit jí zříci se křest'anství. Když neuspěl, odevzdal ji soudci. Ten ji dal mučit a na potupu ji nechal uříznout prsy.
Nakonec sv. Barboře setnul hlavu mečem sám otec (snad roku 237). ,,Barborky" se říkalo a říká třešňovým větvičkám, které řežeme 4. prosince a necháváme v teple do vánoc vykvést. Také s těmito rozkvetlými větvičkami byl spojen další zvyk: dívky je nosívaly na půlnocní mši za pasem. Když mládenec před kostelem větvičku uzmul a dal si ji za klobouk, učinil tím její majitelce milostné vyznání. Proto pozor: darujete-li barborku, nemusí to být vždycky pochopeno jen zcela nezávazně.